VÁNOČNÍ PERNÍČKY

Minule jsem vám slíbila vánoční příspěvek. Tak tady je. Co je u nás nového? Uplynula první, druhá i třetí adventní neděle, ale protože byl letos mimořádně teplý podzim, nějak na mě pořád ne a ne sednout ta správná vánoční nálada. Nebýt petard bouchajících na ulici pod okny, nějak by mi ani nedocvaklo, že je Mikuláš. Přesto nakonec proběhlo každoroční půlnoční plížení po bytě a plnění podkolenek sladkostmi a blbůstkami... Znovu jsem si při tom zavzpomínala na své vlastní dětství, kdy jsem se probudila po Mikuláši a na okně visela (případně pod oknem ležela, když to okenní klička nevydržela) podivná amorfní věc, která teprve po bližším ohledání a vyvržení vyjevila svá tajemství. Protože to bylo v dobách předlistopadových, obsahovala podkolenka většinou pár koupených perníků s obrázky čerta, anděla a Mikuláše, zlatým alobalem obalené čokoládové mince... A hlavně mandarinky a banány, buráky... A kdesi v mnohokrát zašité špičce se krčila malá brambora jako nenápadný vykřičník...

 Od Mikuláše se přesuneme rovnou do vánoc.

I ten, kdo nerad peče cukroví, by si měl určitě vyzkoušet aspoň jeden jediný druh: perníčky. Jsou jednoduché a krásné, skvěle chutnají a navíc mají univerzální využití, protože i kdyby se náhodou nepovedly (ale to prostě nehrozí!) ještě pořád je tady ta možnost s bezbarvým lakem... Dobře, to byl jen pokus o vtip, ale vážně i na stromečku vypadají krásně. Ostatně to je můj dlouholetý sen: vánoční stromeček vonící po jehličí (ano, miluju živé vánoční stromečky) ověšený pouze perníčky, slaměnými ozdobami, ořechy, malými červenými jablíčky a mašličkami. Kdysi jsme ho mívali z nutnosti, když naše malá hyperaktivní dcera cválala po bytě sem a tam (Mami, koukni, jakej jsem koníček a koukej, jak umím přeskočit ten gauč!). Místo abychom ji dali do ZOO nebo k cirkusu, přizpůsobili jsme její okolí. To obnášelo například vánoční stromeček přivázaný ke skobě ve zdi, ale protože to i přesto několikrát neustál, došlo posléze i na variantu perníček - mašlička - slaměná ozdoba - oříšek - jablíčko. Stromek byl krásný, občas sice spadl, ale žádná katastrofa se díky účinným preventivním opatřením nekonala :-)

Musím zavzpomínat ještě dál... Nejvydařenějším vánočním dárkem byla asi souprava s lukem a šípy (matně tuším, že to bylo od nějakého naivního bezdětného strýce). Když ji Bára vybalila, neuplynulo ani třicet vteřin a můj muž dostal první zásah přímo mezi lopatky. Protože se naštěstí jednalo jen o šípy zakončené gumovými přísavkami, nemuseli jsme volat rychlou. Další zábava se šípy následovala o týden později, na silvestra. Nevím proč, ale máme stále mnoho těžce pubertálních kamarádů, kteří když se opijí, vykazují přímo učebnicové příznaky všech možných diagnóz snad celého spektra psychických poruch. Takže se nakonec stalo, že po požití většího množství již tradiční silvestrovské bowle se obvyklá silvetrovská zábava zvrhla v závody ve střelbě z luku do terče, který jsme vyrobili z elektrikářské pásky na skleněné výplni dveří. Byl to jeden z nejzábavnějších silvestrů...

Zpět k vánocům. Zpět k perníčkům. 
Jestli ještě na poslední chvíli váháte, do jakého cukroví se pustit, doporučuju právě tyto perníčky, které jsou měkké hned :-)

A jak tedy na to? 

 

Suroviny:

500g hladké mouky

200g moučkového cukru

5 lžic medu

 100g másla

 2 vejce

 2-3 polévkové lžíce kakaa na pečení
(podle požadované barvy)

2 kávové lžičky koření do perníku

1/2 pečícího prášku do perníku

Na ozdobení perníčků se mi osvědčila hotová poleva v tubě od dr. Oetkera.

Postup:

 Do mísy prosijeme hladkou mouku, moučkový cukr a kakao. Tento krok neobcházejte, aby se všechny sypké suroviny pořádně smísily. Kakao a moučkový cukr totiž mají tendence hrudkovatět a to by vám v těstě nadělalo neplechu. Přidáme koření a prášek do pečiva. Máslo rozpustíme, vmícháme do něj med a směs nalijeme do sypké části. Přidáme dvě vejce (Letos jsem se nějak zamyslela, na vejce zapomněla a vznikla podivná hmota. Dcera, která už dávno není rychle a zběsile pobíhající koník, ale je z ní celkem flegmatický teenager s mírně sarkastickým smyslem pro humor, šla okolo a podivila se: "Ty vyrábíš hlínu?" Teprve pak mi došlo, že nejspíš chybí nějaká důležitá surovina). Hmotu propracujeme a necháme přes noc odležet. Druhý den vyndáme těsto z ledničky a necháme povolit při pokojové teplotě. Poté z něj vyválíme plát asi 3 mm silný (těsto lze mírně podsypat moukou, aby se nelepilo) a vykrajujeme různé tvary (podle vlastní fantazie a vaší sbírky formiček). U nás bezkonkurenčně vedou koníčci, ale krásné jsou i vánoční stromečky, Betlémská hvězda, podkovy či Perníček z filmu Shrek. Vykrájené perníčky naskládáme na plech vyložený pečícím papírem, vložíme do předehřáté trouby a pečeme na 180°C než se nafouknou a začnou vonět (okolo 10 minut). Ještě horké pomašlujeme vejcem pro krásný lesk.

Po vychladnutí zdobíme polevou.

Ještě se musím zastavit u toho koníčka. 
Už asi pokaždé si při zdobení perníčku ve tvaru koníčka vzpomenu na svého tátu, protože on měl tyhle moje perníčkové koníčky moc rád...

Právě zítra by oslavil 82. narozeniny.

 Mějte se rádi, užívejte si své blízké a netrapte se malichernostmi!

Krásné perníčkové vánoce! :-)